Informace správy parku o trase
vedoucí na Half Dome znějí stručně a jasně - délka trasy celkem 17 mil / 27,4
km s výškovým převýšením 1465m do nadmořské výšky 2695m. Odhadovaný čas
potřebný k výstupu a návratu do údolí 10 - 12 hodin, obtížnost - velice
náročná.
Nicméně po tolika předchozích
návštěvách parku jsme byli tentokrát rozhodnuti zkusit naše možnosti a o výstup
nahoru se pokusit. Loni jsme se zde míjeli s nasazením ocelových lan ve finální
části trasy o několik dní, letos vypadalo vše ideálně - lana, počasí, nadšení i
společníci. Tady bych chtěl ocenit úsilí Petra a Šárky, kteří se nakonec s námi
na cestu vydali a určitě na ní jen tak dlouho nezapomenou -).
Na začátku trasy jsme se nenechali
rozhodit davem lidí, kteří kolem nás doslova utíkali nahoru, jako by se tam snad
něco rozdávalo zadarmo. Zajímavé by jistě bylo vidět, kolik z těchto běžců se
pak opravdu dostalo do cíle nebo zda se spokojili s něčím už po cestě. Trasa je
jednou z nejvíce náročných trejlů, které jsme do té doby v US měli možnost jít,
jestli ne rovnou tou nejvíc obtížnou.
Nevada a Vernal Fall ani tentokrát
nezklamaly a v tuto roční dobu burácely ve své plné síle. Část cesty nazývaná
Mist Trail opět dělala čest svému jménu a promočila všechny lidi množstvím vodní
tříště vodopádu Vernal. Nakonec nám to vzalo naším pohodovým tempem celkem 13
hodin, ale užili jsme si nejen vrcholek Half Dome, ale i cestu na něj.
Ve finální části, kdy cesta vede
po příkré skalní stěně a každý se musí přidržovat natažených ocelových lan,
jsme se podivili, že správa parku něco takového vůbec dovolí, když na mnoha jiných
místech jsou bezpečnostní opatření vynucována dodržovat až s kčečovitou
přesností a opatrností. Několik lidí se právě na tomto místě doslova kouslo a
dokázalo vytvořit pořádnou zácpu.
Z vrcholu je nádherný výhled na
Yosemite Valley a je to opravdu krásný pocit, že se člověk oddělil od davu lidí
plahočících se po dně údolí a pořizujících si své fota nejlépe z okýnka svých
automobilů.