LaMar Kalendář  -  2007  březen

The Wave - Paria Canyon, Vermilion Cliffs Wilderness Area

Mnoho známých míst v oblasti amerického Jihozápadu je poměrně snadné navštívit. Stačí si jen zjistit jméno místa, dojet do příslušného parku, na bráně nebo v návštěvním centru si vzít podrobnou mapu a jít. S hledáním Half Dome v NP Yosemite nebo Sunset Point v NP Bryce Canyon nemá díky tomu tedy nikdo potíže. Pak ale existují místa, která se občas mihnou na pohlednicích nebo v nějakém kalendáři, ale s jejich návštěvou to už není tak snadné, protože leží někde uprostřed nepopsané divočiny mimo známé a dobře zpřístupněné parky a přírodní rezervace.

To je i případ zkamenělé písečné duny, která zdobí nejeden kalendář či kolekci nadšených fotografů zachycujících krásy oblasti pomezí Utahu a Arizony.

Za pískovcovou vlnou nazývanou prostě The Wave, se musí její návštěvníci vypravit do oblasti nazývané Paria Canyon - Vermilion Cliffs Wilderness Area, ležící na pomezí Arizony a Utahu mezi městy Kanab a Page. Zde, v chráněné oblasti nazývané Coyote Buttes, se nacházejí unikátní členité pískovce, které tu vytvářejí neobyčejné tvary.

I po nalezení správného místa a strefení se do pěkného počasí, je zde přichystána další komplikace ve formě permitu potřebného k návštěvě lokality. Ačkoliv místo spadá pod BLM území, vztahují se na něj zvláštní pravidla a BLM návštěvní centrum vydává každý den jen 10 speciálních povolení k návštěvě. Ty však zdaleka nestačí pokrývat stále se zvyšující zájem o tak unikátní místo a i v době naší návštěvy odcházelo z centra s permitem jen 10 lidí ze 48 čekajících a doufajících zájemců. Nízký počet vydávaných povolení má chránit zdejší křehkou oblast před nadměrným zatížením častými návštěvami a v mnoha případech zdlouhavá procedura losování permitů opravdu mnohé zájemce od návštěvy odradí.

Nicméně systém vydávání povolení a reality se víceméně ve skutečnosti rozchází, protože počet lidí, kteří do křehkých pískovců zamíří každý den několikanásobně převyšuje oficiální počet 10 osob. Z toho je jasné, že si mnozí lidé z nezískání permitů nic nedělají a jdou na místo i bez něj. Riskují sice postih, ale na místě se spíše setkají jen s ostrými pohledy od lidí, kteří mají svoje oficiální povolení viditelně přidělané na batohu jak nařizují příslušné předpisy.

Pískovcová vlna, ale i celá okolní oblast je opravdu nádherná a za vynaložené úsilí stojí. Získáním permitu snažení nekončí, každý pak ještě musí absolvovat jízdu 8 mil po prašné cestě na začítek trejlu u Wire Pass a dál ještě zhruba 3 míle pěšky, členitým terénem. Právě konečná část trasy může být nejtvrdším oříškem, protože vyšlapaná pěšina v písku brzy zamíří na pískovcové skály a kdo nemá podrobný návod jak dál, je ztracen. Sice v krásné krajině plné barevných členitých pískovců, ale jen s malou nadějí na dosažení cíle.