LaMar Kalendář  -  2007  duben

Salton Sea

Při pohledu na mapu jižní Kalifornie může zaujmout velká vodní plocha ležící 30 mil jižně od Palm Springs nazývaná Salton Sea. Jde o největší vnitrozemskou vodní plochu v Kalifornii, která vznikla v roce 1905. Tehdy se protrhly hráze zaneseného zavlažovacího kanálu přivádějícího vodu z řeky Colorado do zdejší pouštní oblasti. Nekontrolovaný vodní tok zde zalil pouštní mísu, která je pozůstatkem prehistorického jezera Lake Cahuilla. Po dobu 15 měsíců sem směřoval téměř celý proud Colorada, vzniklo tím jezero, které je dnes 35 mil dlouhé a má 110 mil pobřeží.

Když byly hráze kanálu v roce 1907 opraveny, zdálo se, že nová vodní plocha opět zanikne. Prosakující podzemní voda z rychle se rozvíjející oblasti hojně uměle zavlažovaných zemědělských farem jižně od jezera však začala doplňovat jezero, takže se jeho hladina nakonec ustálila na úrovni 65 metrů pod hladinou moře. Jezero nemá přirozený odtok, o veškerý úbytek vody se stará silné odpařování. I díky tomu se v jezeru hromadí všechny minerály a chemikálie, které sem z blízkých farem přináší prosakující voda a jediné dva přítoky - řeky Alamo a New River. Ty bohužel přitékají z oblasti farem hodně používající umělá hnojiva, New River slouží jako jediná stoka pro téměř veškerý odpad města Mexicali, ležící už za hranicí Kalifornie v Mexiku.

Už dnes je voda v Salton Sea o 25% slanější než Pacifik, množství dalších chemických látek zde výrazně překračuje své přípustné limity. I v tak specifických podmínkách se však zatím překvapivě daří mnoha živočichům. Problémem zůstává rychlé odpařování, pokud se ryby dostanou blízko ke břehu, kde je odpar větší a množství soli nakoncentrované, podléhají bakteriím a rychle hynou. Stávají se pak snadnou potravou pro pelikány, kteří se z nich mohou nakazit. Proto se v nedávné minulosti staly severní pláže Salton Sea dějištěm hromadného úhynu jak ryb, tak ptáků. Dnes je zejména v letních měsících severovýchodní část pobřeží Salton Sea hnijící páchnoucí stokou, kde se ve velkém vedru rychle rozkládají těla uhynulých ryb. Bílé pláže z dálky lákající k návštěvě pokrývají vybělené kosti, ale při pohledu z blízka jde o prostředí, které k vykoupání rozhodně neláká.

V roce 1955 vznikl na východním pobřeží státní park, který se v době před katastrofálním znečištěním stal rájem rybářů, milovníků vodních sportů a pouštního kempování. Park, kempy a motely dodnes existují, ale jsou opuštěné a prázdné. Kdysi vyhlášené pláže Bombay, Carvina a Salt Creek jsou dnes novodobým ghosttownem, který jen matně připomíná svojí někdejší oblíbenost.

Díky postupnému rozrůstání civilizace v přímořských částech Kalifornie zmizelo v posledních 100 letech 90% z celkového počtu pobřežních mokřin. Pro mnoho ptáků je tedy pobřeží Salton Sea posledním možným útočištěm pro hnízdění, celkem jich sem přilétá až 408 druhů. Každou polovinu února se zde koná pravidelný ptačí festival upozorňující na důležitost zdejší lokality ve vztahu k ptačí populaci v Kalifornii.

V minulosti lidskou činností vytvořené jezero bude díky současnému životnímu prostředí možná i zničeno, pokud nedojde k radikální změně. Je odhadováno, že každý rok přibyde v Salton Sea několik tun soli, pokud bude stejné tempo pokračovat i dál, tak v nejbližších 15 letech překročí množství soli v jezeru únosnou hranici pro jakýkoliv život a místo zůstane mrtvé. Jeden z projektů na záchranu jezera plánuje prokopání kanálu, které by spojil Salton Sea s oceánem v kalifornském zálivu. Vzájemné proudění vody by mohlo jezerní slaný koktejl patřičně naředit. Kanálová plavba by měla být schopná dopravit zboží hluboko do vnitrozemí Kalifornie a současně tím odlehčit i tak už přeplněným přístavům v Los Angeles a San Diegu. Jak nakonec dopadne příběh téměř 100 let starého jezera však zůstává zatím nejasné.