Kolem roku 1800 bylo na západním
okraji Mohavské pouště v Kalifornii objeveno prospektory hledající přírodní
bohatství ložisko stříbra. Tento objev zůslal po mnoho dalších desetiletí nepovšimnut,
až teprve v roce 1881 byla zahájena těžba a první důl začal produkovat stříbro. V
průběhu těžby se ukázalo, že zdejší ložisko je mimořádně bohaté, za celou
dobu vydalo stříbra za $86 milionů a boraxu (přírodní organické rozpouštědlo) za
$45 milionů. Zdejší důl se tak zařadil na přední místo v objemu těžby ze všech
tehdejších dolů na Západě.
Calico se mohlo v dobách své největší
slávy chlubit titulem nejrychleji rostoucího města, žilo zde až 1200 stálých
obyvatel, bylo zde 22 salónů, vlastní čínská čtvrť a také čtvrť
"červených luceren". Celé město držela na tehdejší vysoké úrovni právě
těžba, ale když v roce 1890 klesla cena stříbra z 1.31 dolaru na 63 centů za unci,
nastal úpadek, ze kterého se město už nikdy nevzpamatovalo. Ložisko boraxu bylo
vyčerpáno v roce 1907 a v následujících měsících si odešli stovky horníku hledat
práci jinam, ostatním lidem nezbylo nic jiného než je postupně následovat.
Krátce po skončení těžby bylo z dříve prosperujícího centra
života "město duchů".
Po 46 letech sem
v roce 1951 přichází Walter Knott (zakladatel Knott's Berry Farm) s myšlenkou obnovit
zašlou slávu Calica a zachránit jej před úplným zapomenutím. Začíná rozsáhlá
rekonstrukce zpustlých domů podle dochovaných podkladů a fotografií. V současnosti
je zde 5 originálních budov pocházejících z let 1881-1907, ostatní jsou přesné
dobové repliky. Několik chodeb a část šachet ze stříbrných dolů je zpřístupněno
veřejnosti, jsou v nich představeny podmínky v nichž se museli muži dobývající
minerální bohatství denně pohybovat.
