Bodie
State Historic Park & National Historic Landmark

California

V roce 1848 bylo v kalifornských horách objeveno zlato a ačkoliv měl původně zůstat tento objev utajen, zpráva se poměrně rychle rozšířila po celém světě, což způsobilo známou kalifornskou Zlatou horečku. Ta sem přivedla v následujících 10 letech zhruba 300 tisíc lidí toužících po rychlém a pohádkovém zbohatnutí. Díky tomu tedy brzo procházeli kalifornské území četní prospektoři hledajcí i sebemenší náznak přítomnosti zlatonosných hornin. Pokud se nález skutečně potvrdil, vzniklo v jeho blízkosti téměř přes noc nové těžební městečko.

To je i případ osady Bodie na začátku jehož příběhu stál prospektor William S. Bodey. Ten také neodolal zprávě o objevení kalifornského zlata a opustil svojí rodinu a dosavadní život v New Yorku, aby zkusil své štěstí na západním pobřeží. Po obeplutí Jižní Ameriky a Mysu Horn přistál v roce 1849 v San Francisku a stejně jako tisíce jiných dobrodruhů zkoušel najít ve zdejších horách své stěstí, které by mu jednou provždy změnilo život. Na rozdíl od tisíců ostatních jemu podobných lidí se na něj nakonec usmálo štěstí a východně od horského hřebenu Sierra Nevada objevil v roce 1859 slibný náznak zlatého ložiska. Ze svého nálezu však nestihl mít větší užitek, stejný rok v listopadu umrzl ve sněhové bouři, když se vracel na místo s novými zásobami. Zbyla po něm malá důlní osada nesoucí jeho jméno.

Následujících 18 let bylo Bodie pouze nevýraznou a světem zapomenutou důlní osadou, obrovský zvrat sem až v roce 1877 přinesl příchod důlní společnosti Bunker Hill Mine (později Standard Mining Company), která stála za novým a důkladnějším průzkumem zdejšího minerálního ložiska a jenž výrazně zvýšila těžbu. V následujících letech zde bylo vytěženo 10 tisíc tun bohaté rudy, která vydala zlata celkem za tehdejších 34 milionů dolarů. To proměnilo během téměř několika měsíců původně ospalou důlní usedlost na tehdejší tepající metropoli Divokého Západu. Počet obyvatel stoupnul z původních 20 na témeř 8 tisíc a množství všemožných služeb zařadilo tuto lokalitu na přední příčku vyspělosti ze všech tehdejších důlních měst v Kalifornii. V dubnu 1882 dosáhla nejhlubší šachta dolu Standard své největší hloubky 366 metrů pod povrchem.

Kromě několika obchodů, banky, dvou kostelů, prádelny a lékaře se zde o pohodlí obyvatel staralo až 60 salónů, zvlášť vyhlášená byla pak zdejší čtvrť červených luceren. Místo si získalo za dobu své krátké existence velice špatnou reputaci zmiňující rvačky a přestřelky na denním pořádku. Dodnes se zachovaly příběhy lidí loučících se se svým domovem s povzdechem, že odcházejí za štěstím právě do tolik nechvalně proslaveného místa hříchu a násilí - Bodie. Nicméně vyprávění o bohatém zlatém dole a snadném nalezení práce lákaly více než případné nebezpečí na cestě nebo v osadě takové a tak se městečko poměrně rychle zalidnilo.

Stejně jako mnohá podobná místa zavislá na těžbě minerálního bohatství čekal i Bodie po prudkém vzestupu i stejně strmý pád po vytěžení jeho dolů. Nejslavnější období trvalo zhruba 3 roky, 9 let po příchodu důlní společnosti zde žilo už zase jen 1500 lidí. Většina zaměstnanců dolu se přesunula do jiných lokalit u dalších minerálních nalezišť. Městečku zasadil další velkou ránu rozsáhlý požár v roce 1892 a i když po něm přišlo krátké oživení díky zavedení elektřiny a zmodernizováním procesu těžby využitím kyanidu, své původní úrovně už nikdy nedosáhlo.

V roce 1932 město vyhořelo znovu, tehdy zbylo jen zhruba 10% původních dřevěných budov. V několika následujících letech byla lokalita zcela opuštěná, její odlehlost a poměrně obtížná přístupnost však zakonzervovaly její původní podobu. V roce 1962 bylo rozhodnuto, že vše co z města zůstalo přejde pod ochranu státu, vzniknul státní historický park jehož hlavním posláním je chránit tuto část kalifornské historie pro budoucnost. Místo je uchováváno formou "arrested decay" - tedy zakonzervováním původní podoby, která dodnes nejvíce vypovídá o prostředí tehdejší doby.

V současnosti je Bodie považováno za nejlépe zachovaný Ghost Town v Kalifornii a jeden z nejlepších v US vůbec. Díky poměrně vysoké nadmořské výšce dosahující až 2560 metrů jsou zde dlouhé a tuhé zimy, proto je nejlepším časem k návštěvě letní sezóna a začátek podzimu. Městečko leží 13 mil od současné Hwy 395, přičemž poslední 3 míle cesty jsou nezpevněné, ale poměrně dobře udržované. Ačkoliv do dnešních dnů přežil z původní důlní metropole jen její zlomek, i tak nabízí možnost nahlédnout do minulosti na tu část historie, která výrazným způsobem ovlivnila vývoj Kalifornie jako nic jiného. Kromě historických budov je zde k vidění i původní důlní zařízení, malé muzeum vystavuje historické dobové předměty, které tu dále vyprávějí svůj příběh.

Tato stránka je součástí webu LaMar & Southwest USA