Big Texan Steak Ranch

Texas - Amarillo

[Mapa]

Texas. Při vyslovení názvu tohoto amerického státu se jistě každému něco specifického vybaví. Mezi mnoho věcí, které Texas proslavily, patří jistě oprávněně i vyhlášené steaky, které lákají k návštěvě zdejších  restaurací. V severní části Texasu stojí na východním okraji města Amarillo restaurace Big Texan Steak Ranch, která svojí vyhlášeností předčí mnohé ostatní. Od roku 1970, kdy se na zdejší místo přestěhovala od nedaleké Route 66 k nově dokončené dálnici I - 40, nabízí obrovský dvoukilový steak - celý zdarma. Háček nabídky lákavé večeře spočívá v limitu jedné hodiny, za kterou ho musí odvážlivec stihnout celý sníst, jinak za něj zaplatí 55 dolarů. A nejen samotný steak, ale k němu ještě pečenou bramboru, salát, krevetový koktejl a housku.

Od doby začátku této nabídky v roce 1960 se o její zdolání pokusilo již téměř 30 tisíc zájemců, ale jen 4800 jich zatím uspělo. Časový rekord 9,5 minuty si drží profesionální basketbalový hráč, zatím jen jedinému člověku se podařilo v časovém limitu sníst porce dvě. Nejstarším úspěšným účastníkem byla zatím 69 let stará babička a oproti ní 11 let starý chlapec si drží rekord nejmladšího vítěze.

Ve stylově vybavené restauraci je před velikým grilem, na němž se připravují zde podávané speciality, postaveno malé pódium se dvěmi stoly. Právě sem se musí každý zájemce posadit, aby se mohl pokusit tuto vyhlášenou porci zvládnout. Samozřejmě za velkého zájmu a okukování všech přítomných hostů v sále. Při naší návštěvě Texasu v červnu 2002 jsme ke stolkům na malém, ale slavném pódiu usedli oba, samozřejmě každý se svojí porcí. Bylo zapotřebí kusu odvahy a překonání trémy z lidí přítomných v sále, ale pro ten zážitek jsme se rozhodli zdejší specialitu a naše možnosti vyzkoušet.

Před spuštěním odpočtu jedné hodiny na digitálních hodinách dostane každý soutěžící vzorek steaku k ochutnání jeho správného propečení, pak již nastává boj s časem. Člověk během následujících 60 minut zjistí jak dlouhá (spíš krátká) to doba ve skutečnosti je, i jaké množství jídla dostal před sebe nandáno. S ubíhajícím časem lidí v sále restaurace spíš přibývá, málokdo odchází před koncem a zjištěním výsledku. V průběhu jídla se někteří přihlížející přicházejí zeptat na pocity a celou dobu fandí. Po 54 minutách našeho snažení byla jedna porce snědená, část druhé zůstala nedojedená i po vypršení daného limitu. Nakonec nás celá záležitost sice stála 55 dolarů, ale současně s tím jsme si odtud odváželi vítězný diplom, tričko a pocit že aspoň jeden z nás se připsal na listinu vítězů ve vstupní hale restaurace.

Po dobu následujících dvou dnů jsme neměli pocit hladu, asi 2 hodiny po jídle se dostavil pocit malé palety cihel v žaludku, který mizel jen velice postupně během dalšího týdne. Zábavné bylo, že ještě i následující den, po ujetí více jak 420 mil od restaurace se nás lidé cestující souběžně s námi na západ po  I - 40 ptali na pocity a zážitky a chtěli se s námi fotit na památku.

Pokud ještě někdy budeme mít možnost přes Amarillo jet, určitě si najdeme čas se zde zastavit. Ale tentokrát už jen jako diváci přihlížející snaze dalších dobrodruhů zvládnout místní raritu. Všem ostatním ji také doporučuji vyzkoušet, mohu potvrdit z vlastních zkušeností - ačkoliv se to nezdá, tak je možné to všechno sníst.

Tato stránka je součástí webu LaMar & Southwest USA