Častým důvodem konce dlouhověké životní poutě sekvoje je její vyvrácení. Poměrně mělký kořenový systém nedokáže často udržet i jen mírně nakloněný kmen, který, když se mu díky případné erozi podloží vychýlí těžiště často padá.

Nejspodnější části sekvojových kmenů jsou často zvonovitě rozšířené, strom si tím pomáhá držet vlastní rovnováhu a je to také obraz nekutečné tíhy, kterou právě tato část kmene musí nést.