Cathedral Gorge State Park

Nevada

[Mapa]

Jedinečná geologická zajímavost a dokonalá ukázka práce vodní eroze se nachází v jihovýchodní části Nevady u malého městečka Panaca. V roce 1935 se stal Cathedral George čtvrtým státním parkem v Nevadě a od té doby je oblíbeným místem pro zábavu a odpočinek mezi členitými jílovitými věžemi se stále vzrůstajícím počtem návštěvníků. Malý útulný campground situovaný přímo do středu otevřeného údolí nabízí 22 míst a kromě klasického vybavení i moderní čisté sprchy.

Přibližně před milionem let pokrývalo celou oblast velké sladkovodní jezero. Na jeho dně se usazoval jíl společně se štěrkem a horninami připlavenými proudem řeky. Změna klimatu způsobila vyschnutí jezera, od té doby probíhá neustálá eroze a odnos usazených ztvrdlých vrstev proudem vody a také působením větru. Dešťová voda a tající sníh, zformovaly původně úzkou prasklinu zemského povrchu do širokého údolí. Na jeho stranách jsou jednotlivé vrstvy neobvykle vytvarovány do skupin tisícovek věží a výčnělků, jenž jsou vysoké od pár centimetrů až po několik metrů. Eroze postupně rozšiřuje údolí a v závislosti na vydatnosti srážek, ročně tu ubyde až 3 cm hornin, které postupně zmizí dál do níže položené nevadské pouště.

Oblast byla osídlena lidmi už před 12 tisíci lety, kočovní Indiáni kmenů Fremont a Southern Paiutes používali zdejší místo pro lov a uskladnění zásob. Mormonští osadníci založili v roce 1864 město Panaca, našli zde dostatek vody potřebný pro zavlažování polí a chov skotu. Od roku 1869 se zde těžilo stříbro, zbytky hornického městečka Bullionville jsou stále vidět severně od vstupu do parku.

Různorodé složení, obsah štěrku a kamení v jílu způsobuje nerovnoměrný odnos měkčích vrstev, proto někde vznikají až několikametrové věže lemované hlubokými zářezy vytvářející obdivuhodný labyrint úzkých chodeb a zákoutí. V místech, kde voda narazí na tvrdší část podloží mohou vzniknout malé jeskyně a tunely. Ty se zvětšují do chvíle, kdy strop a stěny dutin neunesou tíhu horních vrstev a zřítí se. Uvnitř úzkých labyrintů je specifické mikroklima způsobené stínem a relativně vysokou vlhkostí. Není neobvyklé, že v parném dni je rozdíl teploty oproti vnějšku i 15°C. Chladivé vlhko, ale i zvláštní povrch stěn s drobnou kanálkovou kresbou působí dojmem obrovské krápníkové jeskyně pod širým nebem. Hlavní část rozbrázděného břehu je vidět už z příjezdní silnice, dále jsou v parku 4 krátké trasy přístupné jen pěšky. Ve skalních záhybech našlo ideální místo pro hnízdění několik vzácných druhů ptáků, zvlášť černý jestřáb je zde hojně rozšířen.

Na severní straně parku se údolí zúží v soutěsku, která je na několika místech široká pouze pár metrů se stěnami vyokými až 12 metrů. Štěrbinový kaňon má několik neobvyklých formací, tvarů a také několik malých tmavých jeskyní. Průchod soutěskou patří k nezapomenutelným zážitkům většiny návštěvníků parku, zvláště pak děti zde najdou v obrovském bludišti mnoho způsobů pro hru a zábavu. Teprve návštěva severní vyhlídky Miller Point dodá představu o otevřenosti celého údolí, které se zařezává do okolní ploché krajiny. Ačkoliv lze na vyhlídku dojet okolo parku i autem, pěší trasa vedoucí sem ze středu parku vystupuje napříč jednotlivými vrstvami usazenin a umožňuje tak jejich důkladné prozkoumání. Necelou půl míli dlouhá pěší trasa vede odtud dál na vyhlídku Eagle View, ze které se otevírá panoramatický výhled na celý park. Zejména v čase pozdního odpoledne, kdy se slunce sklání k obzoru je výhled odtud opravdu zcela výjimečný.

Tato stránka je součástí webu LaMar & Southwest USA