Na
počátku každého poutního místa stojí nějaký příběh. Příběh, který dokáže
zaujmout své okolí natolik, že to uvěří ve výjimečné nebo zázračné schopnosti
té které lokality nebo předmětu. Nejinak je tomu i v případě vyhlášeného poutního místa
na severu státu New Mexico - Santuario de Chimayo, které je kvůli své známé
schopnosti údajných zázračných uzdravení často nazýváno Americké Lurdy. Legenda
zde vypráví o farmáři (Don Bernardo Abeyta), který v roce 1810 inspirován zábleskem
záhadného světla vykopal z hlíny na světlem označeném místě zázračný
dřevěný kříž, později nazvaný Crucifix of Our Lord of Esquipulas. Pro ověření
nálezu zázračného kříže byla z kostela v nedalekém Santa Cruz vyslána skupina
mužů, kterou vedl páter Sebastian Alvarez. Kříž skutečně na místě jeho
popsaného nálezu našli, ale ten po svém vystavení v kostele dokázal opakovaně
celkem třikrát zmizet, aby se později vždy objevil na místě svého nálezu v
Chimayo.
|
Právě
tam mu tedy jeho nálezce vybudoval malou prostou hliněnou kapli, která byla později v
roce 1816 přestavěna na adobe kostelík současné podoby. Poutní místo bylo soukromě
vlastněno nálezcovou rodinou až do roku 1929, kdy bylo prodáno katolické církvi a
přešlo pod správu arcidiecéze v Santa Fe. Několik let po dostavění kostela se sem
dnes již nepříliš jasným způsobem dostala pravděpodobně z Jižní Ameriky malá
dřevěná soška dítěte nazývaná Santa Niňo. Ta je dnes uctívána společně s
dřevěným křížem pro své léčivé a zázračné schopnosti. Pomyslný trojlístek
zdejších zázrakůnosných předmětů uzavírá malý hliněný dolík - El
Posito vyhloubený do podlahy v malé motlitebně za hlavním oltářem. Představuje originální
místo kde stál dřevěný kříž a mnozí návštěvníci věří v jeho zázračnou
moc natolik, že si z něj pravidelně odnášejí v malých sáčcích prašnou zeminu,
která jej vyplňuje. Léčivé schopnosti této hlíny se prý projeví již při
pomazání nemocného místa nebo nasypání do postele nemocného člověka. Jsou také
známy i případy, kdy někteří lidé ve svém zapáleném přesvědčení zdejší
zeminu i jedí. Samotným zázrakem se tak jeví i skutečnost, že dolík je každé
ráno zase plný zeminy, ačkoliv byl v průběhu předcházejícído dne svými
návštěvníky kompletně vyprázdněn. Někdo může věřit na zázračné doplnění
bez zásahu člověka, nicméně stejný koloběh zde funguje již 200 let a tak je
štěstí, že se dolík v podlaze kaple nemůže zvětšovat, protože jinak by celý
kostel dnes stál na dně obrovského kráteru. Galerie odložených berlí, a napsaných
příběhů lemujících východ z kostela mají přímo na místě dokumentovat
množství zde zázračně uzdravených věřících.
|
Malý kostelík byl v roce 1970
prohlášen za národní historickou památku, čímž se mu dostalo přiměřené ochrany
státu. Místo ročně navštíví zhruba 300 tisíc návštěvníků, kteří ho chtějí
spatřit na vlastní oči. Ať už sem člověk přijíždí za unikátním prostředím
poutního místa, které má z nějakých důvodů přitahovat boží pozornost,
zázračně uzdravovat a plnit přání nebo jen za spatřením místa představujícího
část historie státu New Mexico, jedno je jasné. Chimayo dál budí pozornost a
přitahuje stále nové návštěvníky. |