Manzanar National Historic Site |
 |
California |
[Mapa] |
|
Na místě malé
zemědělské osady ležící na východním úbočí horského hřebene Sierra Nevada v
Kalifornii vyrostl během 2. světové války jeden z 10 válečných internačních táborů, do kterých
byli vysídleni Američané japonského původu. Kvůli podezření z případné možné
špionáže a pomoci válečnému nepříteli podepsal prezident Franklin D. Roosevelt dva
měsíce po napadení Pearl Harboru výkonný příkaz č. 9066, díky němuž bylo celkem
120 tisíc lidí násilím vytrženo z jejich domovů. Téměř 3 roky byli drženi v
táborech umístěných daleko od dosahu civilizace. Při odchodu z domova si směli vzít
sebou pouze to, co dospělý člověk nebo rodina unese. |
|
V drsných podhorských
podmínkách, kde letní teploty přesahují běžně 40°C a v zimě klesají pod 0°C,
bylo namačkáno na 1 míli čtvereční celkem 11061 lidí. Z nich 70% pocházelo z
oblasti Los Angeles a 2/3 z celkového počtu byli rovnoprávnými US občany. Vysídlení
se týkalo celého západního pobřeží, ze svých domovů byli nuceni odejít lidé
bydlící v oblasti Kalifornie, Oregonu, Washingtonu a jižní Arizony. Tábor tvořilo 36
hlavních bloků, v každém z nich bylo umístěno 200 až 400 mužů, žen a dětí,
vždy ve 14 dřevěných domech. Celý areál byl obehnán ostnatým plotem, po obvodu
bylo rozmístěno 8 strážných věží, kde nepřetržitě hlídkovala ozbrojená
ostraha. Ta měla rozkaz střílet na všechny, kteří by se případně pokoušeli
utéct.
|
|
Po uzavření tábora na podzim 1945
byla většina dřevěných a administrativních budov prodána v aukci a odvezena pryč.
Na místě zůstalo jen Auditorium a dvě malé kamenné pagody u někdejší hlavní
brány - sídlo mezinárodní válečné policie. Do současnosti se zachovaly kromě
zděných základů někdejších budov jen kamenné schody a chodníky spojující již
neexistující bloky. Za téměř 50 let neudržování místa zde vyrostly mohutné
stromy, jejichž padlé kmeny a pahýly ještě více umocňují zdejší prázdnotu. Na
malém hřbitově je postaven kamenný památník, připomínající nejen 135 lidí,
kteří se nedožili uzavření tábora, ale i nespravedlnost a utrpení, kterým si zde
zadržovaní lidé prošli.
|
|
Během války bylo přesídlení
údajně nebezpečných lidí ospravedlňováno jako vojenská nutnost. Až po 47 letech,
v roce 1989 podepsal prezident Ronald Reagan formální omluvu vlády USA všem
účastníkům a obětem tohoto nepřátelského aktu. Manzanar byl v roce 1992 jako
nejzachovalejší místo ze všech původních 10 táborů prohlášen za národní
historické místo. V dubnu 2004 bylo otevřeno nové návštěvní centrum ve zcela
zrekonstruované budově Auditoria. Uvnitř jsou vybudované části dvou původních
dřevěných domů a stážní věž. Muzeum vystavuje množství dochovaných dobových
předmětů a mapuje příběh celého tábora i jednotlivých rodin, které tímto
prostředím nedobrovolně prošly. Krátký dokumentární film přibližuje život v táboře, ale i předešlé období v němž postupně
narůstající nenávist k Američanům japonského původu přerostla k jejich
vystěhování a umístění v táborech. Tato částečná rekonstrukce má přinést
příležitost budoucím generacím porozumět tehdejšímu strachu, rasizmu, diskriminaci
a nenávisti, která vedla k založení jak Manzanaru, tak i ostatních internačních
táborů. Místo má zůstat připomínkou válečných hrůz a nespravedlností, které
přináší oběti na obou stranách válečného konfliktu.
|
| |


|
|
|

|
Tato stránka je
součástí webu LaMar & Southwest USA |
|